Výroba mýdla za studena
Pomůcky a suroviny na výrobu mýdla
Pomůcky:
- nerezovou nebo plastovou teplovzdornou nádobu na rozpuštění olejů
- nádobu na rozpouštění hydroxidu (odolný plast, nerez)
- váhy (s přesností alespoň 0.1 g)
- teploměr – já používám tento
- tyčový mixér
- silikonovou stěrku, nerezovou lžíci, jemné sítko
- forma na mýdlo (silikonovou, dřevěnou, nebo klidně krabici od bot)
- kráječ ( vytvořte svůj vlastní strunový kráječ na mýdlo podle našeho návodu)
- dle typu formy – papír na pečení
- hadr, papírové ubrousky
Bezpečnost:
- ochranné pomůcky při práci s NaOH (rukavice, brýle!!!, vhodné ochranné oblečení – plášť)
- ocet nebo roztok kyseliny citronové k neutralizaci pracovní plochy
Suroviny:
- hydroxid sodný NaOH
- oleje a tuky
- destilovanou nebo demineralizovanou vodu
- barviva, přírodní jíly, éterické oleje, atd. (volitelné)
Pozor při výběru hydroxidu na jeho kvalitu. Nedoporučuji kupovat v drogériích a podobně – takovýto hydroxid sodný je určený k čistění odpadů a ne k výrobě mýdla. Jeho kvalita je často velmi špatná a koncentrace nízká. Na internetu se dá dočíst, že je možné jej s větším či menším úspěchem použít, ale já do své kosmetiky nechci používat přípravek určený k čištění trubek. Hydroxid nakupuji přímo v obchodech s kosmetickými surovinami.
Výroba mýdla za studena – příprava receptu
Recept na mýdlo si můžeme najít na internetu (můžete třeba zkusit můj osvědčený recept pro začátečníky ) nebo si jej sami vytvořit podle mýdlové kalkulačky (mrkněte na článek). Já používám SoapCalc, která po zadání druhu olejů a jejich požadovaného množství dopočítá potřebné množství NaOH a vody. Každý olej má jinou saponifikační hodnotu, proto je nutné při změně receptu vždy přepočítat množství hydroxidu.
I když si najdeme recept na internetu nebo v knížce, tak jej doporučuji znovu naťukat do kalkulačky. Jak se říká důvěřuj, ale prověřuj. Taková tisková chyba nebo překlep by nás mohl pěkně mrzet.
Příprava pomůcek a forem
Před samotnou výrobou odstraníme z “mydlárny” všechny věci, které by nám mohly překážet a plést se pod nohy – děti, domácí mazlíčci, manžel 🙂 Uklidíme si pracovní prostor, přichystáme si všechny pomůcky tak, aby byly po ruce a nic nás nezdržovalo.
Než se pustíme do výroby mýdla, vždycky si připravíme formy, které máme v plánu použít. Dřevěné si vyložíme pečícím papírem. Jakmile budeme mít mýdlovou hmotu připravenou k nalití do forem, už není čas hledat formy a stříhat pečící papír na vyložení 🙂
Doporučuji si nachystat hadr nebo starou utěrku a pár papírových utěrek a také hadr napuštěný octovou vodou v případě, že by vám mýdlová hmota nebo hydroxid ukápl na pracovní plochu.
Odvážení a rozpuštění olejů
Já používám jednu nádobu, ve které oleje odvážím, rozpustím i následně míchám s hydroxidem. Přijde mi to pohodlnější a nešpiním další nádobu.
Oleje si odvážíme do nerezové nebo plastové nádoby, která je dostatečně velká i pro roztok hydroxidu. Hlavní je, aby se nám v ní mýdlová hmota dobře mixovala. Neprve si odvážíme pevné tuky a ve vodní lázni je pomalu zahříváme, dokud se plně rozpustí. Potom do nich odvážíme tekuté oleje pokojové teploty a buď malinko přihřejeme nebo necháme zchladnout na teplotu 36 – 38°C (nebo dle receptu).
Příprava roztoku hydroxidu
Mezitím, co se nám rozpouští tuky, si připravíme roztok hydroxidu.
Oblečeme si vhodné oblečení – například plášť nebo košili, kalhoty, tepláky, ponožky, papuče. Nasadíme si rukavice a ochranné brýle. Bezpečnost především!
Do nádoby (nerez, plast – nesmí být skleněná) si odvážíme potřebné množství destilované nebo demineralizované vody a do misky nebo kelímku (perfektní jsou papírové kelímky na kávu) hydroxid sodný. Potom pomalu přisypáváme hydroxid do vody (nikdy ne naopak) a opatrně mícháme nerezovou/silikonovou vařečkou. Během rozpouštění hydroxidu vzniká teplo a uvolňují se leptavé páry, které nesmíme vdechovat. Proto je vhodné pořádně větrat, míchat roztok v otevřeném okně, odvrátit tvář od nádoby s roztokem a po rozmíchání hydroxidu vyvětrat a opustit na chvíli místnost. Zajistíme, aby se k roztoku nikdo nedostal – je silně žíravý.
V případě, že dojde k potřísnění kůže nebo zasažení očí roztokem hydroxidu nebo mýdlovou hmotou je třeba toto místo omývat proudem studené vody po dobu alespoň 15 minut. V případě zasažení očí je v každém případě nutné vyhledat lékařskou pomoc. To platí i při větším rozsahu potřísnění a vážnějším poleptání.
Roztok necháme chladnout na teplotu o dva, tři stupně vyšší než máme oleje – dle receptu.
A jdeme na to!
Jakmile máme všechny pomůcky přichystané a oleje i roztok hydroxidu mají odpovídající teplotu, můžeme přistoupit k smíchání obou fází.
Pomalu vlijeme přes jemné sítko roztok hydroxidu do olejů a důkladně zamícháme. Sítko používáme proto, že se na něm zachytí případný nerozpuštěný hydroxid, který by mohl pak v mýdle poleptat kůži.
Teď přijde na řadu mixér. Opatrně mixujeme směs, která se během reakce s hydroxidem zakalí a začne pomalu houstnout. Mixujeme na nejnižší otáčky, mixér zastavujeme a směs promícháváme a kontrolujeme její hustotu. Mícháme a mixujeme dokud se na hladině nevytvoří tzv. stopa a směs nebude mít hustotu připomínající řidší krupicovou kaši.
Často se ptáte: Co je to “stopa”?
Stopou nazýváme stav, kdy oleje s louhem vytvořily homogenní hmotu. Stopu poznáme podle toho, že kapka mýdlové hmoty po dopadení na hladinu zanechá ve zbytku hmoty viditelnou stopu, stačí na chvíli, než splyne se zbytkem hmoty. V tu chvíli má směs konzistenci asi řidší krupicové kaše. Rychlost, jakou jde mýdlo do stopy, se liší podle složení receptu, použitých teplot a obsahu vody.
Pokud chceme mít super lehkou stopu nebo emulzi (stav, kdy je směs již homogenní, ale stopa ještě není úplně vidět), musíme zastavit mixování dříve, než je vidět stopa.
Stabilitu emulze zjistíme tak, že necháme směs v klidu asi 2 minuty a pokud se fáze neoddělují (na povrchu nebo u krajů nádoby není vidět nezmýdelněný olej), máme stabilní emulzi a můžeme s ní dále pracovat. Pokud se fáze oddělily, musíme ještě míchat. Ze začátku doporučuji držet se viditelné stopy na hladině, začátečník tak má větší jistotu, že je vše v pořádku. Emulzi si nechte na později, až budete malinko zkušenější.
V této fázi je zmýdelněných několik málo % olejů, proto nemá smysl přidávat do stopy žádné cenné oleje ani jiné složky v domnění, že si zachovají své “účinné” látky. V metodě za studena se vše potká s hydroxidem a nic před ním neuchráníme, takže nemá smysl přidávat vzácné oleje do stopy!
Cukry, mléčné výrobky, vonné oleje, alkoholy a podobně také urychlují stopu a někdy dost výrazně, proto je třeba s tím počítat a přemýšlet nad záměrem při sestavování receptu. Více o přísadách do mýdel a jejich chování v mýdle se můžete dočíst v samostatném článku.
V tuto chvíli do mýdla většinou přidáváme barviva, vůně, jíly a další složky. Některé barviva a éterické oleje můžou zrychlovat stopu – je vhodné si dopředu zjistit, jak mýdlová hmota reaguje na přidávanou složku a podle toho přizpůsobit pracovní postup.
Ono chtít dělat swirl s mýdlem s mlékem, voskem, medem navoněné éterickým olejem z hřebíčku je docela odvážná představa a setkání s realitou je více než poučné 🙂 Pozor na to 🙂
Pozor!!! Vonné oleje, kosmetické vůně, ač vhodné do mýdel, mohou výrazně urychlit stopu nebo dokonce srazit. Takové mýdlo je pak nepoužitelné a musí se opravit za tepla – Článek o nápravě mýdel – Rebatch Zjistěte si prosím, zda vůně, kterou chcete přidat do mýdla, je bezepečná.
A šup s mýdlem do formy
Nakonec mýdlovou hmotu nalijeme do předem připravené formy nebo forem. Nejlepší je mýdlovou hmotu lít na jedno místo a přes stěrku, tím zabráníme vzniku bublinek na dně formy.
Pozor na bublinky!
Mnoho z nás má nebo mělo problém s bublinkami v mýdle. Jak vzniknou? Jednoduše, příliš jednoduše 🙁 Stačí vmíchat vzduch do hmoty mixérem nebo vařečkou.
Jak jim předejít? Hlavní zásada je ponořit mixér bokem do olejů a tak zpod něj vyhnat vzduch a mixovat tak, aby se další vzduch nedostal dovnitř.
Přijde mi, že s čím těžší stopou pracuji, tím více bublinek v mýdle pak mám. Řekla bych, že je to dáno tím, že bublinky z husté hmoty již nevyplavou na povrch, ale zůstanou v mýdle.
Bublinky v mýdle mohou vzniknout i jeho přehřátím – buď díky přehřívacím přísadám nebo příliš vysokou teplotou v troubě.
Fáze gelu
Většina mydlářů chce, aby mýdlo prošlo tzv. gelovou fází, při které zreaguje veškerý hydroxid (až na pár výjimek – například při lití mýdla v emulzi, ne ve stopě, ale to nás zatím trápit nemusí). Takže po vytažení a krájení je už mýdlo bezpečné a během zrání se pH příliš nemění. Přesto mýdlo musí zrát alespoň 3 týdny (v závislosti od receptu).
Právě probíhající gelová fáze – všimněte si barevného rozdílu na spodním okraji obrázku.
Jinak je tomu pokud gelem neprojde, pak je mýdlo ještě zhruba 2 týdny nebezpečné – vykazuje vysoké pH a obsahuje vysoké množství nezreagovaného hydroxidu. Proto se u negelového mýdla doba zrání prodlužuje o minimálně 2 týdny.
Často se ptáte: Jak zajistíme fázi gelu?
Fázi gelu zajistíme tak, že mýdlo ve formě zabalíme do deky a dáme na teplé místo na cca 24 hodin. Je třeba mýdlo izolovat i od přístupu čerstvého vzduchu, aby nám na povrchu nevznikl tzv. sodný prach/popel. Ten vzniká reakcí nezreagovaného hydroxidu se vzduchem. Sodný prach má vyšší pH než zbytek mýdla (při zkoušce bezpečnosti mýdla reaguje s fenolftaleinem – viz níže o měření pH), ale většinou na něj nejsou žádné kožní reakce. Je možné jej pro jistotu odkrájet.
Nebo můžeme formu s mýdlem vložit do trouby na 50 – 60 °C na cca 2 hodiny (dokud neprojde gelem). To dělám většinou já, je třeba dávat pozor na přehřátí, ale mám pak jistotu, že mýdlo gelem prošlo.
Často se ptáte: Je jedno jestli mýdlo projde gelem nebo ne?
Obě mýdla, ať už prošly gelem nebo ne, jsou po vyzrání vhodná k používání, ale zkušenost i studie říká, že gelová mýdla jsou odolnější (nevymydlí se tak snadno). Celkově pevnější struktura mřížky gelových mýdel je příjemnější, alespoň pro mě 🙂 I vzhledově se mi více líbí.
Mýdla s mléčnými výrobky
Díky mléčné složce v mýdle (hlavně díky cukrům) dochází k rychlejší reakci a snadněji nastupuje fáze gelu. Někteří mydláři mléčná mýdla nenechávají projít gelem, aby zabránili karamelizovaní cukrů z mléka. Karamel totiž zbarví mýdlo do krémové až hnědé barvy.
Dalším důvodem, proč mýdlo s mléčnými výrobky nenechávají projít gelem je snaha o zachování všech živin. Formu tedy nijak neizolují ani nezahřívají, ale naopak chladí (lednice, mraznička). Takové mýdlo se z formy vybírá až za dva nebo tři dny.
Já nechávám mléčná projít gelem, protože si nemyslím, že teplota je ten hlavní problém. Kontaktem s louhem se tyto složky stejně naruší a někdy je to i žádoucí (bílkoviny se rozštěpí na aminokyseliny). A barva mne nijak netrápí 🙂
A pokud vás zajímá, jak se v mýdlo chovají různé jiné přísady, jako jogurt, med, hedvábí a podobně, tak jsem o tom sepsala vlastní článek Přísady do mýdla.
Krájení
Mýdlo krájíme po 12 – 24 hodinách, pokud neprošlo gelem tak po 24 – 72 hodinách. Můžeme si pomoci mrazničkou.
Krájet můžeme nožem, špachtlí nebo speciálními kráječi na mýdlo. S nožem i špachtlí se dá relativně bez problému pracovat, ale top mezi kráječi je strunový kráječ (návod na výrobu najdete zde). Kdo jednou zkusil, už nebude chtít nic jiného 🙂
Zrání
Po nakrájení je vhodné mýdlo uložit na suché, vzdušné místo bez přístupu slunečních paprsků. Doba zrání se liší recept od receptu. Déle zrají mýdla s vyšším procentem nenasycených mastných kyselin, které pomaleji zmýdelňují a dávají měkčí mýdla.
Olivové mýdlo je dobré nechat zrát alespoň 6 měsíců, lépe rok.
Klasická vyvážená mýdla by měla zrát minimálně jeden měsíc, ale mýdla začínají být opravdu příjemná až po třech a více měsících. Ono mýdlo totiž zraje jako víno. 🙂
Často se ptáte: Když je pH v pořádku, můžu už mýdlo používat?
pH není jediný faktor ovlivňující zralost mýdla. Jak jsem psala, pokud projde mýdlo gelem je bezpečné už při krájení na druhý den, ale příjemné na pokožce moc nebude.
Co se děje při zrání? V první řadě se odpařuje voda a tvoří se tzv. mýdlová mřížka. Mýdlo se stává pevnější, jemnější k pokožce, pěnivější a odolnější. Takže pH není jediný faktor.
Měření pH
Často se ptáte: Kdy měřit a jak měřit?
Já měřím pH hned při krájení, abych věděla, jestli je mýdlo v pořádku a neudělala jsem třeba chybu v navážce, nebo jestli prošlo gelem. Nejčastěji se k měření používá lakmusový papírek. Ten se namočí do vody a položí na čerstvý řez mýdla. Podle barevné škály odečteme výsledek. Pokud je pH vyšší něž 10, je pravděpodobné, že mýdlo neprošlo gelem, nebo jsme udělali chybu v navážce.
Pak je třeba počkat jestli mýdlo zreaguje nebo jej (i nakrájené) vložit na cca 2 hodiny do trouby na 70 °C – pozor může dojít k mírné deformaci mýdlových kostek. Pokud ani po dvou týdnech (nebo po řízeném gelu v troubě) nebude mít mýdlo bezpečné pH, pak je třeba se zamyslet, kde se stala chyba a případně mýdlo předělat.
Další způsob kontroly bezpečnosti je použití roztoku fenolftaleinu (ff). Je to průhledná kapalina, která se při styku s volným hydroxidem (nezreagovaným) v mýdle zabarví dorůžova. Jasně tedy ukazuje, kde v mýdle je problém a snáze lze odhalit výrobní chybu.
Já dávám přednost právě ff, protože mi o mýdle dá více informací a je i přesnější. Díky němu můžu zkontrolovat mýdlo na průřezu a odhalit to, co by pH papírky nezvládly.
Pozor! Fenolftalein je toxická látka a jeho výpary se nesmí vdechovat. Testovaný kousek mýdla není vhodné používat a je třeba jej po testování vyhodit.
Jak takový test ff vypadá?
Na čerstvý řez mýdla se nakape ff a lehce rozetře po celé ploše. Nejlépe je ukrojit takový kousek, který obsahuje jak spodek, tak vrch mýdla. Pokud se roztok zbarví dorůžova je mýdlo příliš zásadité, tedy nebezpečné k používání. Pokud roztok zůstane průhledný, je vše v pořádku. Fenolftalein nám sice neřekne, jestli má mýdlo pH 8 nebo 9, ale řekne nám, jestli je bezpečné v celém objemu. A to je to, co potřebujeme znát.
Slovo závěrem
Možná si po přečtení říkáte, že výroba mýdla za studena je příliš složitá.
Nebojte se, zdání klame. Jde vlastně jen o to, vhodně smíchat oleje a roztok hydroxidu, nalít do formy, zajistit vhodné podmínky, nakrájet, zkontrolovat pH a vydržet pár týdnů (to je asi ta nejtěžší část 🙂 ) V případě jakýchkoliv dotazů se na mě můžete obrátit.
Více informací o výrobě mýdel a kosmetiky najdete
v uzavřené skupině na FB – Klub Přímo od Včelařky. Klub je skvělou alternativou, jak získat informace z kurzů pro ty z vás, kteří mě mají trošku z ruky.
——————————–Jak se do klubu můžete přihlásit najdete zde: Členství v Klubu Přímo od Včelařky
Pokud byste i přesto chtěli dělat své první mýdlo s pomocí někoho zkušenějšího, můžete se mrknout na nabídku mých kurzů. Mám kurzy jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé.
A jsme u konce 🙂 Vyrobili jsme mýdlo, nakrájeli, zkontrolovali jsem pH, nechali dostatečně uzrát a už se konečně můžeme namydlit vlastnoručním domácím mýdlem. Je to skvělý pocit a ta radost z každé dávky podařeného mýdla dělá mýdlařinu nevyléčitelnou závislostí
Se svými dotazy se můžete obrátit buď na mě v mailu zdenka@primoodvcelarky.cz
nebo vložit dotaz do mojí FB skupiny Zdílníčka – Přímo do Včealřky
Děkuji za přízeň a ať se vám daří!
Zdenka – Přímo od Včelařky
E-BOOK VÝROBA MÝDLA NEJEN PRO ZAČÁTEČNÍKY
Videí je přes 30! Je vhodná jak pro úplné začátečníky, tak pro mírně pokročilé.
Líbí se Ti moje tvorba? Nenech si nic ujít.
Novinky přímo do vaší schránky
Pokud nechceš propásnout další článek, můžeš zde zanechat svůj mail a nic ti už neunikne 
KLUB PŘÍMO OD VČELAŘKY
V klubu je zracopváno již více než 60 článků. 
Členství v klubu ocení určitě ti,
kteří by rádi ke mě na kurz, ale nemají tu možnost.
Jak klub vlastně vypadá a na co se můžete těsit?
Spousta informací a inspirace Témata budou formou textu doplněného o video či fotonávod Živá vysílání 
Recepty na mýdla a tipy na zajímavé přísady Postupně projedeme všechny témata z mých kurzů Budeš mít mou plnou pozornost při řešení Tvých problémů a otázek Budu pro Tebe po domluvě k dispozici na telefonu