Sodný prach aneb mýdlo s bílým povlakem – jak se to stalo a co s tím?

Pojďme se teda spolu mrknout sodě na zoubek 🙂

Jak sodný prach vzniká?

Soda vzniká na povrchu mýdla, kdy nezreagovaný hydroxid z mýdla reaguje se vzduchem (přesněji s oxidem uhličitým) za vzniku uhličitanu sodného:

Je to problém?

Je i není. Většina zdrojů uvádí, že se jedná o kosmetickou vadu a na funkci to nemá vliv 🙂 Jelikož je soda zásaditější může u velmi citlivých jedinců dojít k lehkému podráždění, ale při prvním namydlení se soda odmyje a je pak je klid.

      Pro ty, kteří používají k testování bezpečnosti mýdla fenolftalein – se sodou reaguje a barví ji dorůžova. Není třeba se děsit – během zrání by se to mělo srovnat, není to problém 🙂 

Pokud už takové mýdlo se sodou máme, můžeme ji buď jednoduše odmydlit nebo okrájet. Pokud nam sodný prach vznikl na zbobeném vršku mýdla, je možné mýdlo napařit nad párou a sodný prach tím odstranit.

Jak zajistit, aby sodný prach nevznikl vůbec? 

Dostáváme se k jádru celého článku, nabízím vám několik tipů, jak můžete zabránit vzniku sody.

1) Zabránit přístupu vzduchu

Přikrýt mýdlo, zabalit do folie, prostě zajistit, že se k němu nedostane vzduch. Bohužel toto někdy nepomůže a pokud folie neleží přímo na mýdle, tak nás před bílým povlakem 100% nezachrání.

2) Snížit množství vody v receptuře 

      Kalkulačka SoapCalc nám povětšinou nabízí 38% vody od váhy olejů – což je 380 g na 1 kg olejů. A takovým množstvím vody, díky nízké koncentraci louhu, probíhá reakce pomaleji a část hydroxidu stihne zreagovat s oxidem uhličitým ze vzduchu. Pokud zvýšíme koncentraci roztoku NaOH snížíme riziko vzniku sody, a to výrazně.

      No jo, ale kolik teda té vody mám dát?

Nejlepší je opustit poměr voda:olej, jak nám nabízí přednastavená kalkulačka, a jít cestou poměru voda:hydroxid. Tady se osvědčil poměr 2:1. Takže na 1 díl hydroxidu dáme 2 díly vody (na 50g hydroxidu dáme 2*50g vody – tedy 100 g). Tento poměr je vhodný pro většinu receptur.

Časem se mi více osvědčilo snížení vody až na poměr 1.5(1.7):1 

Pozor, čím více vodu snižujeme, tím je těžší dostat mýdlo do gelové fáze. Takže u méně vody než je poměr 2:1 je vhodné použít pro zajištění gelu troubu. 

Snížením vody – 2:1 a méně – nejen zabráníme vzniku sodného prachu, ale hotové mýdlo bude pevnější, odolnější a nebude docházet během zrání k jeho deformaci (způsobené vypařováním velkého množství vody).

Nevýhodou může být rychlejší stopa, což ale není problém, pokud se s tím naučíme správně pracovat a mixujeme opatrně jen tolik, kolik je opravdu třeba 🙂

Pokud chcete opravdu pochopit výrobu mýdla a jak si sestavovat své vlastní recepty, mrkněte na můj seriál o výrobě mýdla, kde se tímto dopodrobna zabývám 🙂

3) GEL, GEL a zase GEL

Pokud mýdlo neprojde gelem, tak i při snížení vody pod 2:1 se sodný prach tvoří, proto je třeba zajistit gelovou fázi.  

      Snížením vody se také snižuje ochota mýdla projít gelem, takže je třeba mu malinko pomoci. Buď zvýšením teplot při míchání (což zase urychluje stopu a to u barvených mýdel nechceme) nebo dodatečně zajistit teplo pomocí trouby. Více o fázi gelu jsem se rozepsala v článku Výroba mýdla za studena.

      Pokud z nějakého důvodu chcete, aby mýdlo neprošlo gelovou fází, doporučuji krájet mýdlo až za 48 hodin a pak jej nechat ještě pár dni v uzavřené nádobě bez přístupu vzduchu. Negelové mýdlo obsahuje vysoké procento nezreagovaného NaOH, proto je třeba jej v prvních dnech chránit od přístupu vzduchu – pokud chceme zabránit vzniku sody. U gelového mýdla se mi zatím soda po nakrájení neobjevila, ale stát se může 🙂

4) Přidáním včelího vosku

Ano i toto by mělo zabránit sodnému prachu. Údajně postačí 1 %.

Dejte pozor, aby včelí vosk byl vhodný pro použítí v kosmetice. Jak takový poznat jsem popsala v tomto článku.

5) Postříkáním povrchu mýdla vysokoprocentním alkoholem 

Ten působí jako bariéra mezi mýdlem a vzduchem. Tento způsob často vidíme na zahraničních videích na youtube. Osobně se mi to neosvědčilo. Je třeba rovnoměrně pokrýt celý povrch, dělalo mi to nevzhledné mapy.

Uf, takže už víme, jak se sodě vyhnout. Za sebe můžu říci, že se mi nejvíce osvědčila kombinace snížení vody a zajištění gelové fáze. A většinou i mýdlo překrývám, ale ve finále nevidím rozdíl mezi přikrytým a nepřikrytým.

A co vy? Jak bojujete se sodným prachem?

E-BOOK VÝROBA MÝDLA NEJEN PRO ZAČÁTEČNÍKY