Macerace v oleji

Tento způsob zpracování bylinek se nejčastěji používá pro zevní použití – na přípravu mastí.

Bylinky můžeme macerovat buď za tepla nebo za studena.

Macerace za tepla – postup

Do misky vložíme tuk a dáme jej rozpustit do vodní lázně nebo do trouby – teplotu udržuji do 50 stupňů. Do rozpuštěného tuku vložíme bylinku, kterou chceme macerovat a zahříváme několik hodin (nejčastěji 3 – 5 hodin). Poté necháme směs zchladnout. Druhý den můžeme proces opakovat nebo směs jen rozehřejeme a přefiltrujeme. Obvykle zahřívám čerstvou bylinku tři dny po sobě. Sušenou bylinku nechávám v olejích 14 dní a zhruba 4x – 6x za tu dobu směs rozpustím a pár hodin zahřívám.

Za tepla maceruji velmi ráda, protože lze macerovat i čerstvé bylinky bez rizika plesnivění. Vždy ale nechávám čerstvé bylinky minimálně den zavadnout, aby ztratily přebytečnou vlhkost.

V jakém tuku nejlépe macerovat za tepla?

Rozhodně ve velmi oxidačně stabilním! A jaké tuky to jsou? Oxidačně velmi stabilní jsou tuky s převahou nasycených mastných kyselin. Tyto tuky jsou povětšinou pevné při pokojové teplotě – kokosový olej, bambucké máslo, kakaové máslo, sádlo a třeba i lůj.

Já nejraději maceruji v babuckém másle, protože je mi pak nejpříjemnější na pokožce.

Macerát pak používáme jako základ pro výrobu mastí nebo přímo na pokožku. 

Macerace za studena – postup

Do čisté sklenice vložíme bylinky a zalijeme olejem. Sklenici uzavřeme a uložíme na temné místo (jedinou výjimku má u mě třezalka, ta jde na sluníčko 🙂 ). Po 3 – 6 týdnech směs přefiltrujeme a máme hotovo. Filtrujeme nejlépe přes plátýnko a poté ještě přes jemnější filtr – například dobře dostupný kávový filtr.

V jakém tuku nejlépe macerovat za studena?

Je třeba vybírat z oxidačně stabilních tekutých olejů! Jedná se o oleje s převahou kyseliny olejové.  Vhodný je například olivový olej, slunečnicový HO (Pozor! Klasický slunečnicový olej je oxidačně velmi nestabilní a k macerací naprosto nevhodný. Musíme tedy sáhnout po slunečnici HO) nebo světlicový HO. Můžeme také macerovat v čerstvém mandlovém oleji, který je ovšem malinko náchylnější k oxidaci, ale na kůži velmi příjemný.

Já nejraději maceruji za studena ve slunečnicovém oleji HO, protože je dostupný a bez vůně.

Macerát pak používáme jako základ pro výrobu mastí nebo přímo na pokožku.

Trvanlivost olejových macerátů

(jak za studena, tak za tepla)

Chtělo by se říci, že macerát má stejnou trvanlivost jako použitý olej. Bohužel tomu tak není. Macerací zkracujeme životnost olejů – jsou náchylnější k oxidaci.

Jak můžeme prodloužit trvanlivost macerátů?

• Použijeme co nejčerstvějšího oleje, ideálně čerstvě otevřený
• Přidáme antioxidant (vit E nebo rozmarýn CO2 extrakt)
• Uchováváme maceráty v chladu, temnu a bez přístupu vzduchu
• Snažíme se olej zbavit veškerého rostlinného materiálu

Pokud chci macerát skladovat delší dobu, volím k maceraci spíše pevný tuk a macerát poté uchovávám v lednici v perfektně těsnící nádobě. Takto vydrží i více než rok. Ovšem déle jej nikdy neuchovávám, protože časem ztrácí na síle. Bylinné macerát vyrábím každý rok čerstvé 🙂

Alkoholové tinktury

Hlavní výhodou alkoholových tinktur je pro mě jejich snadná příprava a dlouhá trvanlivost – ovšem s časem klesá také jejich účinnost, proto je dělám pouze na jeden rok a každý rok vyrábím čerstvé. Uchovávám v chladu a temnu.

Tinktury vyrábím nejčastěji pro vnitřní použití nebo k obkladům. Do alkoholu můžeme nakládat jak sušené tak čerstvé bylinky.

Koncentraci alkoholu volíme podle druhu rostlinného materiálu. Na listy a květy nám postačí vodka nebo slivovice (40 – 50% alk), na tužší, dřevnatější byliny a kořeny pak volíme vyšší koncentraci (dávám max 80%). Pryskyřice se dobře rozpouští až ve vysokoprocentním alkoholu (nad 80%).

Pozor! Na tinktury nepoužíváme technický denaturovaný alkohol. Pokud používáte tinktury pouze k vnějšímu použití, pak je možné použít kosmetický líh, ale já používám vždy konzumní (80% lze koupit třeba v Makru), bez přidaných fujtajblů 🙂 

Sušené bylinky, protože neobsahují vodu, je vhodné nakládat do nižší koncentrace alkoholu (použijeme 30-40% alk.), aby došlo k zvlhčení drogy a vylouhování účinných látek. Informace o koncentracích alkoholu čerpány z Ame-iny Wiki přírodní domácí kosmetiky.

Tinktury pro vnitřní použití obvykle kapeme do vody, čaje, na lžičku cukru či medu. 

Pokud mám nadbytek nějaké alkoholové tinktury, pak vyrábím bylinné likéry. Jednoduše v tinktuře (která je vyrobena z konzumního lihu!) rozpustím cukr nebo med a používám po lžičkách či štamprlích při zdravotních obtížích. A s medem to má velkou sílu! 

Sirupy 

Receptů na bylinné sirupy je nesčetné množství. Já nejčastěji vyrábím za studena dvěma způsoby.

První způsob: Louhování ve vodě

Recept na bezinkový sirup (podobně lze vyrobit téměř z jakékoli bylinky)

25 květenství černého bezu
2 litry vody
2 kg cukru
30 g kyseliny citronové

Vodu svaříme a necháme vychladnout. Do vychladlé vody vložíme čisté květy černého bezu a necháme je takto v temnu a chladu 24 hodin louhovat.  Šťávu zcedíme (přes vyvařené a přežehlené plátýnko nebo vydezinfikovaný kávový filtr), přidáme cukr a kyselinu citronovou a mícháme do rozpuštění. Můžeme směs malinko přihřát, ale opravdu jen malinko. Plníme do čistých vydezinfikovaných sklenic a pod víčko se mi osvědčilo kápnout trochu alkoholu (vodka, rum, slivovice – co mám po ruce 🙂 ).

Druhý způsob: Zasypání cukrem

Letos sirupy vyrábím za studena pouze zasypáním bylinky cukrem, stejně jako dělávám smrkový sirup. Je to rychlé a téměř bez práce 🙂 

Už mám naložený popenec a květy pampelišek a o víkendu se chystám na kopřivový. Určitě letos nevynechám ani smrkový a jitrocelový. Na zahrádce se mi rozplevelila máta a meduňka… No a tak bych mohla pokračovat. 🙂

Výroba takového sirupu je opravdu jednoduchá. Do čisté vydezinfikované sklenice dáme vrstvu bylinek a vrstvu cukru a pořád dokola – poslední vrstva musí být vždy cukr. Vše pořádně upěchujeme a vložíme na temné a chladnější místo. Někdo ještě vršek malinko pokape alkoholem 🙂

Bylinka pustí vodu a cukr se rozpustí. Cca za měsíc je hotovo. Sirup přecedíme, uzavřeme do vydezinfikované sklenice a pod víčko můžeme zase kápnout trošku alkoholu, uložíme do temna a chladu a používáme jak jsme zvyklí 🙂

Destilace 

Výroba květinové vody – hydrolátu nám umožňuje další způsob jak zpracovat a použít bylinky, které nám příroda nabízí. Můžeme destilovat nepřeberné množství rostlin a všechny jejich části. Nebudu se zde rozepisovat více, protože toto téma zpracovali krásně jiní. 🙂

Adélka na své Wiki píše krásně o domácí destilaci. Doporučuji prostudovat i všechny odkazy dole pod článkem a vůbec celou Wikinku.

Pro vás, kteří nevlastníte destilační přístroj mám sepsán návod, jak destilovat doma hrncovou metou – Destilace hydrolátu hrncovou metodou

A pokud vás destilace opravdu zajímá, doporučuji navštívit FB skupinu pod vedením Martiny Řehákové – Domácí destilace květinových vod (hydrolátů)