Hned na začátku výroby první mastičky jsem si lámala hlavu s tím, co zvolit jako základ svých mastí. Možností je hned několik. Někdo používá sádlo, někdo vazelínu, někdo oleje a rostlinná másla. V článku vám nabízím malé srovnání a co jsem se nakonec rozhodla používat já.

V lékárně můžeme koupit rovnou hotový masťový základ – vazelínu. Je snadno dostupná, cenově přijatelná, nemá žádné výrazné vlastnosti, které by ovlivnily konečné vlastnosti masti.  Při přípravě masti se bylinky zahřívají v rozpuštěné vazelíně, aby se do ní vylouhovaly léčivé látky z bylin.

     Já vazelínu zamítla hned na začátku. Proč? Nelíbí se mi její konzistence a hlavně, vždycky na mě působila velmi uměle. Chtěla jsem mít co nejpřírodnější produkt a od svých mastí vždy očekávám víc, než co si můžu koupit v lékárně.

 

 

Další možností je sádlo, nejlépe vnitřní. Můžete si sehnat u řezníka, nebo z domácí zabíjačky, a sami vyškvařit. Kupovanému sádlu bych se vyhnula obloukem – jedině když si ho vyškvaříte sami doma, tak máte jistotu, z čeho vlastně sádlo nakonec je. Pozor, sádlo na masti musí být nesolené, protože sůl by mohla dráždit pokožku.

Jak jsem se dočetla, sádlo je tuk nejpodobnější lidskému mazu. Proto by měl být pro výrobu mastí nejlepší, mnoho výrobců mastí na něj nedá dopustit. Stejně jako u vazelíny je nutné sádlo nejprve rozpustit a potom v něm bylinky nechat vylouhovat. V některých receptech se tato směs zahřívá i několik hodin.

     Sádlo jsem vyzkoušela, protože jej hojně doporučují jako nejvhodnější, ale nevyhovovalo mi. Hlavním důvodem byl typický zápach ze sádla, který jsem nedokázala překonat. Zjišťovala jsem, jestli se nedá nějak odstranit. Bohužel nedá.

     Další důvod, proč jsem od sádla upustila, byl fakt, že se masti z něj vyrobené musí skladovat v lednici. V pokojové teplotě se sádlo rychle kazí. A v neposlední řadě to byl fakt, že sádlo není moc “přírodní” a výrobou svých mastí nechci podporovat zabíjení zvířat.

 

Oleje a rostlinná másla

Takže z čeho vlastně svoje mastičky vyrábím? Základem mých mastí se stal rostlinný tuk, ať už ve formě oleje nebo másla. Z olejů vybírám vždy ty, které jsou lisované za studena a díky tomu obsahují nejvíce prospěšných látek.

 

Jaké jsou výhody oleje oproti vazelíně a sádlu? 

 

 

Bylinka, ze které chceme vyrábět mastičku, se nemusí v oleji nijak zahřívat. Stačí ji naložit na 3-6 týdnů do oleje. Vznikne nám olejový macerát, který poslouží jako základ pro výrobu mastí nebo jej můžeme použít samotný třeba k masážím. Samozřejmě i v oleji lze macerovat bylinky za použití tepla a tím si celý proces výrazně zkrátit (tak jsem vyráběla svou první mast).

Můžeme si tedy vybrat postup, který je vhodnější pro danou bylinku. Další výhodou oleje je, že sám o sobě má blahodárné účinky na naši pokožku. A samozřejmě je to čistě rostlinný produkt.

 

 Jaký olej je pro maceraci vhodný?

 

 

Jakýkoli, nejlépe lisovaný za studena a takový, který nepodléhá rychlé oxidaci (nežlukne). Já nejčastěji používám mandlový, olivový a kokosový. Oleje můžete mezi sebou i míchat.

Dnes už používám k maceraci především bambucké máslo a mandlový olej, samozřejmě lisované za studena. Osvědčily se mi v péči o pokožku a také vynikají dlouhou trvanlivostí i mimo lednici 🙂 Jakým způsobem bylinky maceruji popisuji v článku Kostivalová mast – nejlepší na bolavé klouby a svaly.